Chlebíček: chodí na Silvestra, na vernisáže i na funus. A jednou posloužil odboji

Česká společenská událost má pevný řád. Nejdřív se mluví, pak se mlčí a nakonec se jí chlebíčky. Podle Kudy z nudy se bez nich neobejde žádná společenská událost a o Silvestru je kupují nebo připravují zhruba dvě třetiny domácností. Smuteční hostina, které se říká kar, je taky společenská událost. Podle Měšce.cz je to dokonce nejčastější pohřební zvyk, hlavně na venkově, a většinou se koná na přání zesnulého. Chlebíček tak člověka doprovází od Silvestra až po poslední rozloučení. Věrnější je jen pes.

Kdo ho vymyslel

Za otce chlebíčku se považuje lahůdkář Jan Paukert, který v roce 1916 otevřel s manželkou Štěpánkou obchod na Národní třídě. Podle tradované historky za vynález může malíř a barytonista Národního divadla Jan rytíř Skramlík. Nechával si nosit svačiny do ateliéru, jenže obložené chleby mu byly velké a jednohubky malé. Paukert mu proto vyrobil něco mezi tím: chlebíček na dvě tři kousnutí.

Kudy z nudy ale poctivě píše, že za vznik chlebíčku „prý“ může Skramlík. A server Expats.cz připomíná, že chlebíček s humrem nabízel už lahůdkář Josef Lippert, který otevřel obchod na Příkopech v roce 1892. O prvenství se tedy dá vést spor dlouhý jako veka. Naštěstí se při něm dá jíst.

Chlebíček, který vstoupil do dějin

Nejslavnější chlebíčky české historie se ale nesnědly na žádné oslavě. 18. září 1941 pozval předseda protektorátní vlády Alois Eliáš do Kolowratského paláce skupinu kolaborantských novinářů a nabídl jim chlebíčky. Některé byly napuštěné bakteriálními kulturami, zdroje se liší v tom, jestli šlo o tyfus, tuberkulózu, nebo botulotoxin. Ze sedmi novinářů onemocněli čtyři. Nejhorlivější z nich, Karel Lažnovský, 10. října zemřel. Do dějin to vešlo jako chlebíčková aféra.

Gestapo zatklo Eliáše 27. září 1941, v den, kdy se úřadu zastupujícího říšského protektora ujal Reinhard Heydrich. Eliáš byl odsouzen k smrti a 19. června 1942 zastřelen na kobyliské střelnici. Chlebíčky na schůzku pocházely podle serveru Právní prostor nejspíš z Lippertova lahůdkářství. Tady už nám do smíchu není. Jídlo, které se jinak podává s okurkou a úsměvem, tu posloužilo jako jedna z mála zbraní, které měl protektorátní premiér po ruce.

Recept: klasický šunkový chlebíček

Recept je jednoduchý a Češi se na ozdobách vzácně shodnou. Podle průzkumu, který citovala TN.cz, dává šunku na chlebíček 82 % lidí, vajíčko 75 %, plátkový sýr 70 % a okurku 64 %. Klasiku proto stavíme na šunce, vejci a okurce. Množství jsou podle receptu TN.cz, postup jsme ověřili podle Mission Food.

Na zhruba 25 chlebíčků

• 1 veka
• 250 g bramborového salátu
• 150 g šunky
• 3 vejce
• 4 kyselé okurky
• paprika nebo petrželka na ozdobu, podle chuti trochu majonézy

Postup

1. Vejce uvařte natvrdo, nechte vychladnout a nakrájejte na plátky.
2. Veku nakrájejte šikmo na plátky a každý potřete bramborovým salátem.
3. Na salát položte plátky okurky a vejce.
4. Šunku stočte do ruličky a položte ji na volné místo.
5. Ozdobte paprikou nebo petrželkou, kdo chce, přidá kapku majonézy.
6. Když chlebíčky chystáte dopředu, přikryjte je fólií, aby neoschly.

Místo bramborového salátu se hodí i vlašský salát z brambor, šunky, hrášku a majonézy. Mission Food do něj přidává lžíci nálevu z okurek, Cook Like Czechs kyselé okurky, mrkev, hořčici a cukr. Brambory je podle Cook Like Czechs nejlepší uvařit ve slupce den předem.

Kolik jich připravit na smuteční hostinu

Na hostině po pohřbu platí jediné pravidlo: připravte jich víc, než čekáte. Přijdou i ti, kdo zesnulého znali jen od vidění, a chlebíčky dojdou jako první. A kdybyste na vlastním funusu chtěli něco jiného než šunku s vajíčkem, napište si to dopředu do sešitu Umřel jsem, co teď? Pozůstalí by se to jinak neodvážili změnit.

Zdroje: Kudy z nudy, Měšec.cz, Expats.cz, WW2 in Prague, Právní prostor, recept TN.cz, Mission Food a Cook Like Czechs.